Popis plemene

Plemeno valašské ovce se vyznačuje menším až středním tělesným rámcem, konstituční pevností, skromností s výbornou chodivostí a pastevní schopností. Zvířata mají pevné suché končetiny s menšími sevřenými paznehty tvořenými velmi tvrdou rohovinou. Hlava je suchá, vysoko nesená s výrazným, živým okem a pravidelně utvářenými úzkými čelistmi. U bahnic je hlava klínovitého tvaru, u beranů mírně klabonosá. Uši jsou krátké, do stran směřující. Berani jsou rohatí. Bahnice původně bývaly většinou bezrohé, dnes převažují rohatí jedinci. Rohy jsou převážně šroubovitého tvaru. Zbarvení může být různé – bílé, šedé, černé nebo strakaté. Na hlavě a končetinách se často vyskytují černé skvrny různého rozložení (muška, bakeša, okala, murysa).

Charakteristickým znakem je smíšené rouno s krátkou a jemnou podsadou, a dlouhými hrubými pesíky. Pesíky jsou hrubé, málo pružné s dřeňovou vrstvou vyplňující zhruba polovinu jejich průřezu. Průměr nejhrubších pesíků dosahuje až 150 μm (sortiment F). Podsada je tvořena pravými vlnovlasy a dosahuje asi ¼ délky posíků. Podsada je velmi jemná (10-30 μm). Pesíky spolu s podsadou tvoří charakteristické, mírně zvlněné pramínky, které dosahují při jedné stříži ročně délky 30-40 cm. Rouno je splývavé. Pramínky vlny se po obou stranách těla vzájemně překrývají na způsob šindelové střechy a poskytuji tak ovcím ochranu před deštěm. Neovlněné jsou končetiny po klouby zápěstní a zanártní a hlava kromě drobné kštice vlny na temeni a čele. Vlna je sortimentu DE až F. Živá hmotnost bahnic je zpravidla 40–50 kg, beranů 50–65 kg. Průměrná plodnost na obahněnou se pohybuje kolem 150%, přůměrné denní přírůstky jehňat 180-200 g/den.